Rosela Pestrá (Platycercus eximius)

Historie a původ Rosely pestré (Platycercus eximius):

Rosela je pestře vybarvený papoušek pocházející z Australie. Díky lidem však dnes obývá i Nový Zéland. Ve volné přírodě žije v lesích, suchých křovinatých oblastech nebo travnatých savanách. Rosely pestré jsou celkem odolné proti chladnému počasí. Dá se chovat doma i ve voliéře. Pokud má Rosela ve voliéře k dispozici vnitřní úkryt před mrazem, není vytápění v zimních měsících nutné. Tito nádherní papoušci umějí být velice hluční, zejména pokud mají strach. Mohou vydávat skřehotavé hlasité zvuky, které jsou velice nepříjemné na poslech. Jsou to houževnatí ptáci, kteří se za teplých dnů rádi koupou. Jedince chované vevnitř bychom měli denně rosit rozprašovačem. Mladí ptáci se při dobrém zacházení dají dobře ochočit. Zdržují se ve všech patrech voliéry, ale často je spatříme i na zemi, kde si hledají potravu. Rosela žije v trvalých párech po celý život, hnízdí ráda v dutinách stromů. V zajetí potřebují nejlépe voliéru a plno hraček pro rozptýlení. Délka života je průměrně 10 let. Při dobré péči, stravě a pohybu i více.

Charakteristika Rosely pestré:

Rosela dorůstá do 30 cm (včetně ocasu) patří tedy mezi papoušky střední velikosti. Hmotnost těchto pestrých opeřenců se pohybuje mezi 30-40 g u zdravých jedinců. Rosela má jasně červenou hlavu a hruď, bílé líce, olivově světlý zobáček, žluté bříško, křídla a ocasní pera jsou modrá, vrchní část ocasu a záď bývá nazelenalá až hnědá. Obě pohlaví jsou přitom zbarvená velice podobně. Samičky Rosely pestré mívají matnější zbarvení a někdy také menší zobák. Kromě toho se vyznačují světlejším peřím kolem očí. Rosela pestrá má v chovu i své mutace. Mezi nejznámější patří například lutino, pastelová, červená, bělokřídlá a skořicová.

Chov a správné bydlení pro Roselu pestrou:

Nejlepší variantou pro Rosely bývají voliéry, protože by se měli chovat v párech (nejlépe však v početnějších skupinách). Potřebují dostatek prostoru a věcí k rozptýlení-zvonečky,žebříky na prolézaní a větvičky (Rosely si na nich obrušují zobák a lebedí). Požadavku na prostor tak lépe vyhovují prostornější voliéry. Ovšem dá se chovat i doma. Je však důležité nechat ptáčka pravidelně létat po bytě. Potřebujeme si tak dát pozor na předměty, které by mohly padat, nebo by si o ně mohla Rosela ublížit.

Potrava Rosely pestré:

Nejdůležitější součástí potravy jsou semena a to proso, oves, travní semeno, ovoce a zelenina a zelené krmivo. K obrušování zobáku a potřebným minerálům dáváme sépiovou kost nebo jiné minerální doplňky. Po celý rok by ve voliéře měl být grit nebo písek na trávení.
Hnízdění a rozmnožování: Odchov těchto ptáků obvykle nebývá problematický, pokud spolu dvojice dobře vychází a při první snůšce je nejméně rok a půl stará. Rosela hnízdí jednou ročně od srpna do ledna.Klade 5-6 bílých vajec. Inkubace vajec trvá 19-21 dnů. Vajíčka zahřívá jen samička, samec však shání potravu pro již vylíhlá mláďata. Rosely pestré jsou dobřá rodiče a mláďata se obvykle vzorně starají.

Odchov mláďat Rosely pestré:

Mláďata bychom neměli rodičům brát, Rosela pestrá obvykle zajistí vše potřebné. Vyhovuje-li si pár, není třeba mít o odchov strach. Důležité je dávat ptáčkům vhodnou potravu. V tomto období můžeme i přikrmit očištěnými žížalami a jiným drobným hmyzem.